Kdyz jsme prijeli z Puntarenas, byli jsme pripraveni na poradnou porci spanelstiny. Navsteva rektoratu pro nas byla stezejni a tak jsme se na ni poradne vyspali. Dali jsme si sraz pred devatou pred hlavnim vchodem a obdivuhodne jsem tam byl vcas. Bohuzel Robin ma vstepeno,ze spanele vzdycky chodi pozde,tak jsme s Kristynou cekali na kluky asi dvacet minut. No,prvni dojem jsme asi jako casovi puntickari neudelali. Prvni poradny rozhovor s nasi studijni referentkou byl zajimavy,,,rozdala nam materialy,ktere pro nas mela pripravene o Kostarice, San Jose, Cartagu a jizdnim radu ze San Jose do vsech mest,ktery neni dostupny snad nikde, a rekla nam,ze matrikulaci jeste podstoupit nemuzeme,protoze profesori nejsou dostupni. Takze jsme v podstate nic nevyridili a meli jsme cely den volno. Jeste nas provedla po kampusu a ukazala,kde co je,abychom nebyli uplne ztraceni,az tam prijdeme podruhe nebo kdyby nas taxikar vyhodil na jinem miste nez pred rektoratem :) Nasli jsme dokonce i telocvicnu, hriste na fotbal,basket i bazen. Sportovniho vyziti tady asi bude dost. Hned jsme zasli do kancelare a optali se na fotbal a volejbal. Ucitele byli velice vstricni,dokonce se snazili mluvit anglicky,ale stejne jsme skoncili u spanelstiny. Trenovat volejbal jsme s Kristynou mohli uz ve stredu,aniz bychom byli oficialne zapsani ve skole,tak jsme byli nadseni. A po prvnim treninku jsem byl maximalne spokojeny,protoze vsichni hraji lepe nez ja a verim,ze trenovat s univerzitnim tymem dvakrat tydne bude jen prinosem. Hned na prvnim treninku nas s Kristynou a vsema klukama pozvali na prvni studentskou party v semestru,tak jsme byli polichoceni a pozvani prijali s uctou,,,koupili jsme pivka, guaro (slavne studentske piti) a prisli na smluvenou sedmou hodinu. Jenze tam se povrdilo,ze Kostarika pouziva nejen jazyk Spanelska, ale i zvyky. Prvni lide zacali prichazet nekdy kolem osme a zbytek prisel kolem devate. A to jsme samozrejme neprobdili sezenim na gauci,tak jsme kazdeho uvitali znacne v nalade s usmevem na lici a poradnym objetim :) Sotva se pustila hudba,tak se zacalo tancovat. Nestacil jsem se divit,jak tady lide dychti po tom si zatancovat. Fernando s nasi hostitelkou Marcelou byli mezi prvnimi, kteri tancovali...
A samozrejme nemuzu nezminit nejlepsi tanecniky vecera, Koc a Melissa...
Vubec vsichni volejbalisti a volejbalistky maji skveleho ducha a privitali nas, jako bychom byli jedni z nich.
Takhle vypadala nase particka, kdyz jsme byli na odchodu...No,byli jsme celkove z nasi prvni studentske party nadseni a to nam jeste oficialne nezacala skola. Matrikulaci jsme meli v patek takovou, ze nas nechali podepsat par papiru, zavedli na fakultu, kde jsme si museli trochu promichat rozvrh, protoze se nam krizily predmety, ale nakonec jsme odesli s uplnym rozvrhem...
No comments:
Post a Comment